|
|
Osídlení v Telči v 18. století na základě pramenů městské a katastrální provenience
MAREČEK, Jakub
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil osídlení v Telči v 18. století na základě pramenů městské a katastrální provenience. Toto téma jsem si vybral z toho důvodu, protože mu dosavadní historický výzkum nevěnoval příliš pozornosti. V první kapitole svého pojednání představím práce, jež byly dějinám města dosud věnovány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, kterou dějinnou epochu považovali za období největší prosperity a jak pohlíželi na město v 18. věku. Druhou kapitolu věnuji pramenům městské a katastrální provenience, čímž představím a zhodnotím prameny s nimiž budu pracovat. Třetí kapitolu se věnuji zřízení regulovanému magistrátu v Telči. Ve čtvrté kapitole přiblížím vývoj městského osídlení u nás v 17. a 18. století a Telč do něj zasadím. Pátou kapitolu věnuji samotnému městu. Nejprve se zaměřím na jeho dějiny ve zmíněném období, obyvatele, vnější popis, nahlédnu do Vnitřního Města a na závěr kapitoly se budu věnovat sociální skladbě jeho obyvatel. Tuto skladbu pak detailněji přiblížím na třech domech stojících na náměstí a jejich vlastnících. Na závěr se zaměřím na majetkovou městských radních, kteří stáli v čele města v letech 1762, 1766, 1768 a 1770.
|
|
|
Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století
MAREŠOVÁ, Dana
Diplomová práce ,,Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století" představuje na základě rozboru korespondence a některých dochovaných ego-dokumentů životní osudy Johanny Barbory Englové (18101874) rozené Zimmerové, která byla matkou mladočeského politika Emanuela Engla (18441907), a jejím prostřednictvím i pražskou měšťanskou společnost 19. století. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Nejdříve nastiňuje život v habsburské monarchii v 19. století, poté se zaměřuje na pražské prostředí a měšťanskou společnost a její možnosti společenského života. Druhá kapitola se věnuje rodinnému životu Johanny Englové. Třetí kapitola je stěžejní, zabývá se společenskými kontakty, které Johanna Barbora během života získala a které jsou patrné z dochované korespondence. Celá práce je uzavřena kapitolou týkající se salonu, plesu a spolku v životě Johanny Englové. Pro doplnění je součástí práce také všestranný rozbor vybraných pramenů. Na příkladu původní i nové rodiny Johanny Barbory Englové se předkládaná práce pokusí reflektovat kontakty, vztahy, přátelství a zmapovat společenské prostředí. V neposlední řadě práce odráží společenský vzestup Johanny Barbory Englové a její začlenění do pražské měšťanské smetánky. K práci je připojen seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů. Součástí diplomové práce jsou také přílohy v podobě grafu, tabulky, rodokmenu a obrazové části.
|
|
|
Církevní správa v josefínské době a vliv vydání tolerančního patentu na český venkov
BEČVÁŘ, Stanislav
Bakalářská práce zaměřená na období s časovým ohniskem v roce 1781 se věnuje hlavně osobním vzpomínkám v pamětech pelhřimovských měšťanů a duchovních na předtoleranční a raně toleranční dobu, doplněné o výpovědi pramenů církevní a městské správy. Stěžejním cílem práce je zmapovat vlivy tolerančního patentu a reakce na jeho vydání. V první kapitole se zabývám prostorem v trojúhelníku ohraničeném pojmy náboženství, stát a církev. Na základě prací Zdeňka R. Nešpora, Evy Melmukové, Rudolfa Zubera, Bohumila Zlámala a dalších se tento prostor snažím zasklít mozaikou vybraných aspektů lidského bytí a skrze ní pak nahlédnout do života pelhřimovského měšťana Filipa Ignáce Dremsy a Antonína Štěpána, vikáře Vincence Josefa Rubricia, děkana Vojtěcha Holého a moravečského pastora Jana Szalatnaye, zaznamenaného v jejich pamětech. Jimi se výhradně zabývá kapitola druhá. Pramenným základem se pro tuto práci staly především jejich vydané paměti. Dále archiválie z Vikariátního úřadu Pelhřimov, Farního úřadu Nová Cerekev a Archivu města Pelhřimov uložené ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Tyto prameny, ovšem pouze s doprovodem dosud vyšlých prací na toto téma, mi umožnily další pohled na toleranční patent a jeho vnímání obyčejnými lidmi na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
|
host ::
RSS.